V posledních dnech přibývají „nepochopitelné“ útoky a zprávy o nich, jako houby po dešti. Vše má vypadat asi tak, že máme být v obavách, ale přitom se o to postarají „kompetentní úřady“.
Větší vzpruhu hysterie z teroristického fenoménu vyvolala až vážná událost v Ottawě, hlavním městě Kanady, kde ve středu 22. 10 ozbrojený muž zaútočil na parlamentní budovu a před tím zastřelil vojáka u nedalekého pomníku obětem války.
Útočníkem byl rozený Kanaďan Michael Zehaf-Bilbeau, který konvertoval k islámu, jako potomek arabských přistěhovalců. Byl na seznamu teroristů pod dohledem, což je to podstatnější. Kromě toho, že byl považovaný za „vysoce rizikového“ mu byl také odebraný pas, aby nemohl odcestovat ze země (patrně chtěl dostudovat v Sýrii) a případně se připojit k teroristům z ISIL. Přesto se odhodlal a připravil na útok, který po krátké přestřelce v parlamentní budově skončil jeho smrtí, přesnou střelou člena čestné stráže Kevina Vickerse, jenž se tím stal národním hrdinou. Podobně, jako při „Bostonském atentátu“ se fanatickým útočníkem stává člověk, který je pod dohledem tajných služeb.
Reakcí na tento vskutku neomluvitelný čin byl v první chvíli rozruch a pátrání po údajných dvouch společnících „útočníka v šátku“, kteří se po velké policejní akci ukázali, jako neexistující.
Na ten večer chystaný zápas NHL ve 25 km od Parlamentu vzdáleném stadionu, mezi domácími Senators a Torontem, byl národní hokejovou ligou odložen, aby tím vyjádřila své sympatie a modlitby všem postiženým tragickými událostmi v Ottawě.
Panice veřejnosti nijak neulevovaly ani následné zprávy obranných složek, které začaly spojovat útok v Ottawě s událostí, jež se odehrála pár dní předtím poblíž Québecku, kde konvertita k islámu Martin Rouleau podle všeho záměrně srazil svým autem dva vojáky (jeden z nich v uniformě) a poté byl při automobilové honičce s policií zabit. Souvislost obou atentátníků tkví v navštěvování profilu útočníka z Ottawy na Twitteru Martinem Rouleausem.
Tiskový mluvčí Bílého domu Josh Earnest, sdělil na tiskové konferenci ve Washingtonu, že USA nabídne Kanadě pomoc, ale zatím nemají informace o tom, že by šlo o útok teroristů.
Prezident Barack Obama se podle něj telefonicky spojil s Harperem, aby mu tlumočil soustrast a solidaritu amerického lidu. V besedě s novináři v Bílém domě Obama řekl, že střelba v Ottawě je tragickou událostí, která jen zvýraznila potřebu bdělosti. O motivech ottawského útočníka mu není nic známo a nechce ani spekulovat, zda střelec byl součástí širší zločinecké sítě. Prezident zdůraznil, že Kanada a USA musí v obraně před útoky teroristů koordinovat své kroky. S informacemi o útočníkovi pomáhá kanadské policii i americká FBI. Zjišťuje jeho případné vazby na islámský terorismus. Jen to, že už ho dávno sledovali jaksi zase opomněly říct na rovinu.
Ve čtvrtek napadl v New Yorku dva policisty muž se sekerou, též ihned zastřelený, u něhož bylo samozřejmě vzpomenuto „že není jasné zda měl čin teroristický podtext, ale je to v šetření“.
Série těchto útoků vyvolala novou ideologii tzv.„osamělých vlků“, která přehodnocuje boj proti terorismu i na lidi zapadající do běžné společnosti.
Nejmenší zájem je věnovaný možnosti „psychicky nemocných jedinců“, ať už vlivem vývoje jednotlivce v souvislosti se společností, přímou manipulací, nebo vrozenou poruchou, čemuž nasvědčuje i případ střelce z Ottawy, který podle slov rodinného přítele pro CBC, neměl problém s extrémistickými názory, ale často zmiňoval vliv Šajtana ve světě (arabský výraz pro démony a ďábly). Dodal už jen, že musel být mentálně nemocný.
Oficiální reakce se však zdají být v poněkud jiném duchu, protože kanadský ministerský předseda Stephen Harper ve čtvrtek řekl, že vláda po útoku na Parlament předloží plány na udělení větších pravomocí bezpečnostním agenturám k zadržování a k dohledu. „Ty je třeba značně posílit a ujišťuji vás, pane mluvčí, že práce, která je už rozpracovaná, bude hned předložená“.
Bez nadsázky se dá říct, že jsme svědky kanadské obdoby US scénáře Patriot Act. V zásadě bych neměl nic proti zvýšení obrany obyvatelstva, před útoky šílenců, ale spíš mi přijde, jako nefunkční řešení v tomto duchu – „Je to jako zvyšovat zásoby léků ze strachu z choroby, ale přitom bez zájmu o prevenci a kořeny problému“.
Celá scéna současného dění na tomto poli má vypadat, jako vařící se guláš „osamělých vlků“ v mase oveček topících se v „psychóze bezmocnosti“, přičemž ti kteří si usurpují právo nás chránit za určitou „daň ze svobody“ si zvolili vyčkávací taktiku, nebo naopak unáhlených závěrů.
Ze zkušeností je patrné, takřka konstantní dění v tom, že jako společnost řízená „zvolenými“ zastupiteli spěcháme, když máme uvažovat a trpělivostí překypujeme, když je třeba jednat.
Dobrým doplňujícím odkazem k tomuto komentáři se mi zdál Anglický článek vzniklý těsně po střelbě, který srovnává útoky v Kanadě z posledních dnů s někdejší Operací Gladio – proslulou operací tajných služeb k vedení teroristických útoků pod falešnou vlajkou v Evropě za dob Studené války: Canadian Terror Wave: a Modern-Day Gladio
Pointa je víc než zřejmá, podobný scénář, který je léta ověřený a funguje dodnes. Vytvořit problém vyvolávající strach, následně utišit obavy nabídnutými řešeními.
Kanada je v současnosti oproti ostatním krajinám stále velmi multikulturně založená a taky proto se snaží vyhnout jakékoli hysterii, můžeme jí a jejím obyvatelům držet palce, aby se nedala strhnout jednostranným uvažováním ani samotnými útoky „pomatenců“ a zachovala si svou emoční umírněnost.
Je jen na nás, jak budeme vnímat a reagovat na události dnů následujících, netroufám si předpovídat další série větších, či menších útoků, ale přesto cítím, že této nečisté hře ještě nebyla učiněna přítrž, naopak se teprve rozehrává.
Snažit se pátrat po jejích skutečných hráčích, příčinách a tom s jakými kroky kalkulují je dle mého soudu rozhodně moudřejší, než mít obavy, šířit nevědomky strach a „černobílou propagandu“.