Po opětovných protestech, které se v USA znovu rozhořely v úterý 25.11 vypadalo, že se situace po čtvrtečním díkůvzdání uklidňuje, nebo alespoň ta na ulici. Nakonec se však ukazuje, že s uplynulým americkým svátkem vše začalo od znova. Nová vlna násilností, ale i klidných protestů byla vyvolána především v reakci na rozhodnutí „velké poroty“ v případu zastřelení černošského mladíka bílým policistou ze srpna letošního roku. Celý případ byl i vlivem médií do posledních dnů zahalen celou paletou nejasností, které „emoční nevoli“ etnicky velmi promíchaného obyvatelstva USA nijak nezlepšovaly.
Zatím je z nejčerstějšího dění napříč velkými americkými městy patrné přelévání intenzity „protestních sil“. V tom smyslu, že o co je pokojnější atmosféra ve Fergusonu, tím houstne ta v celých státech a jeho jednotlivých městech.
K srpnovému incidentu rozhodla porota neobvinit bělošského policistu Darrena Wilsona, který zastřelil Michaela Browna, oznámil státní zástupce Bob McCulloch. Podle něj porota nenašla důvod pro obvinění Wilsona. Státní zástupce však odmítl sdělit, zda rozhodnutí bylo jednomyslné, protože veškeré jednání poroty je tajné.
Wilsonovi obhájci uvedli, že policista jednal podle zásad výcviku a v souladu se zákony. „Chápeme, že mnoho lidí bude rozhodnutí velké poroty zpochybňovat. Vyzýváme všechny, kdo chtějí vyjádřit svůj názor, aby tak učinili s respektem a pokojně,“ Brownova rodina oznámila, že je výsledkem „hluboce zklamána“. I ona však vyzvala, aby případné protesty byly poklidné. Popud vyvolávala i skutečnost, že střelbu ve Fergusonu vyšetřuje žalobce, jehož otec byl policista a byl ve službě zastřelen v roce 1944 černochem.
Sporné byly hlavně výpovědi svědků, které se měnily a často byly protichůdné. Právníci Brownovy rodiny tvrdí, že mladík se v době, kdy byl zastřelen, vzdával. Naopak stoupenci Wilsona tvrdí, že se bál o svůj život a střílel v sebeobraně. Svědci se neshodli, zda měl Brown ruce nad hlavou v době, kdy byl zastřelen.
Nejčerstvější výpovědi, však popisují událost, už celkem přesněji. Ze záznamu obsaženém ve videu, které přikládám níže je však dost zřetelné, že osmnáctiletý Michael Brown byl velmi sebevědomý mladý muž, který si prostě vzal co chce a nerozmýšlí nad následky svých činů. Je zřetelné, že využíval svých tělesných předností (190 cm, 130 kg), aby dosáhl svého a z obchodu si v tomto případě bez problémů odnesl cigarety bez zaplacení, a to celé malou chvíli před svou smrtí.
Protesty a nepokoje, které vypukly tento týden byly ještě větší, než ty v srpnu. Epicentrem byl samozřejmě Ferguson, kde se protesty změnily v chaotické řádění, zapalování aut a domů i přesto, že byla už předem preventivně nasazená národní garda. Tisíce lidí následně protestovaly, až ve 170-ti městech napříč Spojenými Státy. V New Yorku policie použila pepřový sprej, aby udržela pod kontrolou dav poté, co se demonstranti pokusili zablokovat Lincolnův tunel a zamířili na Times Square v centru města. Ve středu a včerejší den už se situace velmi utišila k čemuž přispěl vedle oslav Dne díkůvzdání rovněž velký mráz.
Bylo by velmi hloupé si myslet, že za posloupností událostí prostředku přítomného týdne v USA je onen incident zastřeleného mladíka černé barvy se zřetelným a převráceným rasovým podtextem (bílý policista zastřelil neozbrojeného černošského mladíka) vyvolávajícím okamžité emoce.
Na jedné straně zřetelný odpor obyvatelstva k téměř – „nedotknutelnosti“ ozbrojených policistů ve službě. Na straně druhé nepopíratelný problém s „kriminalitou“ zapříčiněnou mnohými faktory, od drog, zbraní, rasové nevraživosti, až po špatně nastavený sociální systém spolu s policií.
Podobný případ, který jednou vyvolal ohlas obyvatelstva, může být takto opakovaně vytahován se záměrem zakrývat skutečné příčiny chorob společnosti, plánované kroky, nebo oživit či zesílit nesnášenlivost bílých a černých. Jakýkoli důvod je dobrý, aby byly nepokoje. Podobně, jako u nás s romskými spoluobčany.
Rozděluj a panuj nikdy nepotřebovalo příliš složité scénáře. Zajímavé je i to hlediska amerických zájmů o nastolení demokracie a svobodného světa za svými hranicemi, zatímco domácí scéna se otřásá v základech už nejen na pomezí Mexika.