V Českej republike skupina politikov a umelcov najnovšou petíciou vyzýva ostatných občanov, aby hrdo vyjadrili svoju oddanosť neomylnosti Bruselu a Washingtonu. V rámci trendovej protiruskej hystérie a severoatlantických vojnových tamtamov postupujú podobne ako tí, ktorých kritizovali za obdiv k Sovietskemu zväzu, len vymenili Kremeľ za Biely dom a bruselskú centrálu eurobyrokracie. Veľkoruská agresia im prekáža, no veľkoamerická hegemónia od Afganistanu cez Líbyu až po Ukrajinu je nepochybne prínosom pre lepšiu budúcnosť ľudstva. Havlovo humanitárne bombardovanie nekritizovali, ani dronové vraždenie civilistov a podporu militantných skupín na rozvracanie suverénnych štátov, no osud Ukrajiny im leží rovnako na srdci ako americkým neoconom. Havlovi pohrobkovia radi rečnia o demokracii, ale pripúšťajú len jediný správny názor, o ktorom sa nepolemizuje – iba ten, ktorý nalinkovali State Department a eurokomisári. Výsledkom ich lokajstva a posluhovania je petícia občanov, ktorí sa dištancujú od postojov prezidenta a premiéra k ruskej agresii pod názvom – Sme Česká republika, nechceme byť „ani ryba, ani rak“:
Prezident a premiér země, která prošla Sověty nastolenou čtyřicetiletou diktaturou a okupací z roku 1968, by se na počátku září 2014 k situaci na Ukrajině neměli vyjadřovat stylem ani ryba, ani rak.
Jestliže prezident Zeman zpochybňuje přítomnost ruských vojenských sil na Ukrajině slovy: „beru vážně prohlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou” a ostentativně tak dává najevo, že prohlášení ruské strany považuje za hodnověrnější než stanovisko našich partnerů z EU a NATO, mluví výhradně za sebe, nikoli za naše občany. Od takového výroku se ostře distancujeme.
I jeho další úvahu: „ale i pro mě, a to nejsem žádný jestřáb, je jakási red line anexe nebo pokus o anexi východní části Ukrajiny“ považujeme za nevhodnou. Tato linie byla už dávno překročena anexí Krymu, za výrazné pomoci ruských zbraní a nejprve zapíraných a posléze prezidentem Putinem vyznamenaných ruských vojáků. Pominutí tohoto bezpochybného projevu velkoruské agrese je pohrdáním svébytností ukrajinského státu – i našimi vlastními dějinami.
Zásadně také nesouhlasíme s politiky, kteří problematizují účinnost hospodářských sankcí. Jakkoli přišly pozdě a odtržení Krymu nezabránily, jsou nejvýznamnějším aktem zásadního nesouhlasu s postupem Ruska proti svrchovanosti Ukrajiny, na kterém se země sdružené v EU a NATO dohodly. Alternativou je buď otevřené mnichovanství, nebo širší vojenský konflikt, který si nikdo rozumný nepřeje. Zpochybňování sankcí je buď projevem lhostejnosti vůči vlastní budoucnosti, nebo krátkodeché vychytralosti, či dokonce změny zahraničně politické orientace České republiky. S takovým postojem vyjadřujeme kategorický nesouhlas.
Postupem Putinovy administrativy bude nejvíce poškozeno Rusko samo. Současný ruský prezident uvrhuje svůj národ do izolace, což vzhledem k nesporným kulturním a duchovním hodnotám, kterými Rusko přispělo k civilizačnímu vývoji, je politováníhodné. Věříme, že tato současná krize bude nakonec překonána a Rusko se stane moderní demokratickou zemí. K tomu mu přejeme mnoho rozvahy a sil. Vyjadřujeme podporu všem ruským demokratům, kteří otevřeně projevují svůj nesouhlas s agresí proti Ukrajině.
Michael Kocáb
exministr, bývalý předseda Komise ČSFR pro odsun sovětských vojsk
Martin Bursík
exministr, bývalý místopředseda vlády ČR
Jan Urban
novinář, historik, přední aktivista Občanského fóra
Prvních 96 signatářů prohlášení:
Jan Ruml, exministr vnitra, Zdeněk Svěrák, dramatik, scénárista, herec, Karel Holomek, bývalý poslanec ČNR, Jaromír Štětina, poslanec Evropského parlamentu, Bořek Šípek, výtvarník, architekt, Olga Sommerová, filmová dokumentaristka, Jiří Dědeček, básník, textař, spisovatel, Tomáš Klvaňa, viceprezident Aspen Institute, Fero Fenič, režisér, scenárista, producent, Boris Hybner, mim, režisér, scenárista, Džamila Stehlíková, exministryně pro lidská práva, Jan Kalvoda, bývalý místopředseda vlády ČR, Eliška Wagnerová, senátorka, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu, Tomáš Halík, katolický kněz, religionista, psycholog, David Černý, umělec, výtvarník, Jaroslav Hutka, skladatel, textař, písničkář, Jiřina Šiklová, socioložka, publicistka, Vilém Prečan, historik, historik, vysokoškolský pedagog, Helena Prečanová, Milan Šimáček, publicista, pedagog, herec, Petr Weigl, divadelní režisér a dramaturg, Kateřina Jacques, aktivistka a bývalá poslankyně Parlamentu ČR, Miroslav Adamec, předseda ARAS (asociace režiséru a scenáristů), Petra Procházková, humanitární pracovnice a novinářka, Monika Le Fay, spisovatelka a režisérka, Lejla Abbasová, moderátorka a charitativní pracovnice, Míla Řádová, film, Praha, Matěj Ruppert, zpěvák, Magdalena Dietlová, televizní moderátorka, Ladislav Heryán, římskokatolický kněz, salesián, Juraj Šajmovič, filmový režisér, Jan Rejžek, hudební a filmový kritik, publicista, MUDr. Peter Pöthe, psychiatr a psychoterapeut, Pavel Koutský, autor a režisér animovaných filmů, David Smoljak, publicista, televizní scenárista a dramaturg, Beatriz Šajmovičová, producentka, Prof.PhDr, Vladimír Just, teatrolog, literární a divadelní kritik, Milan Vašíček, vinař a cimbalista, Lenka Polášková, provozní, Ljuba Václavová, filmová dokumentaristka, Markéta Veličková, krajinářská architektka, Petr Velička, krajinářský architekt, Martin Vidlák, občan, Ivan Binar, spisovatel, Vladimír Černý, lékař, Jiří Kratochvil, spisovatel, MUDr. Miloš Čekal, Praha, Jan Jíra, důchodce, Prof.PhDr., Jan Rychlík, historik, Jan Hřebejk, filmový režisér Miloš Kudera, emer. geodet a knihovník, Helena Kuderová, hlavní účetní, prof. RNDr. Jiří Spousta, vysokoškolský pedagog, Roman Ráž, spisovatel, Petr Dvořáček, překladatel, prof. Tomáš Ruller, Josef Čermák, Toronto, Miloš Zapletal, producent, farmář, důchodce, Petr Jarchovský, scénárista, vysokoškolský pedagog, Pavel Jungmann, nakladatel, Prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc., VŠ pedagog, Jan Zeno Dus, evangelický farář, Jan Kudera, administrativní pracovník, Petr Dub, profesor fyziky, Tomáš Kulka, docent estetiky, FF UK, Vladimír Foist, ředitel ZŠ, Lenka Foistová, asistentka pedagoga, RNDr. Jitka Radová, ekoložka, RNDr. Jiří Rákosník, CSc., matematik, Prof.RNDr., Helena Illnerová Dr.Sc., fyzioložka a biochemička, John Bok, politický a lidskoprávní aktivista, Ivo Mathé, bývalý rektor AMU, producent, Břetislav Rychlík, režisér, Natálie Kocábová, spisovatelka, zpěvačka, Jiří P. Kříž, divadelní kritik a publicista Jiří Pehe, politolog a spisovatel, Petr Janda, skladatel, rocker, Věra Čáslavská, Čestná předsedkyně ČOV, Jan Hartl, sociolog, Jiří Šesták, senátor PČR, RNDr. Dagmar Havlová, CSc., podnikatelka, Vladimír Morávek, divadelní režisér, Libor Pešek, dirigent, Jiří Suchý, divadelník, básník, herec, Jan Hrušínský – herec a divadelní režisér, Miloň Čepelka, herec, scenárista, cimrmanolog, Jaroslav Weigel, malíř, grafik a herec, Petr Brukner, herec, Edvard Outrata, politik, expředseda Českého statistického úřadu, Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., vědecký pracovník, Jiří Grygar, astronom, astrofyzik, Miroslav Adámek, primátor Zlína, Andrej Krob, divadelní scenárista a režisér, Petr Gazdík, místopředseda Poslanecké sněmovny, Marie Rottrová, zpěvačka, pianistka, hudební skladatelka
Zdroj: www.distancujemese.cz