Dnes nás na každém kroku obklopuje prostředí plné zdraví škodlivých látek. Mojí snahou však bude v tomto a následujících článcích, na téma „V sevření jedů“ odhalovat méně známá fakta o zdrojích jedů, které jsou v přírodě přirozené. Právě tato fakta bývají často přehlížena a přes pokroky naší civilizace není kladený velký důraz na výzkum těchto látek, jejichž zdrojem bývají nejčastěji rostliny.
Konopí je jednou z nejdiskutovanějších rostlin už řadu let a v poslední éře konzumu hlavně jen kvůli svým omamným účinkům, což skoro úplně překrývá mnoho dalších užitečných vlastností, které ať už přímo nebo nepřímo souvisí s látkami v něm obsaženými.
Bude ti to odečteno z tvého podílu na ráji.
-Dr. J.J. Moreau, citováno Théophilem Gautierem
Historie
Těžko přesně datovat první chvíle, kdy se člověk setkal a použil z rostliny konopí, ale nejstarší archeologické nálezy dokladují použití konopných provazů v otiscích na hliněných nádobách, které jsou staré 8 tisíc let př. n. l. a nalezeny byly na Tchaj–wanu. Čínská historie je na poznatky o konopí bohatá, čehož důkazem je třeba mýtický zakladatel tradičního umění Shen – Nung nebo Shennong označovaný mnohými dalšími výrazy např. „Červený císař“. Měl lidi naučit používat pluh a pěstovat pět druhů obilí, mezi které patřilo i konopí. V Tao učení je jistá forma konopí ta-ma jednou z mnoha přísad „lektvaru nesmrtelnosti“, který má člověka proměnit v transcendentální bytost. Mnoho starých čínských textů (kánon bylin, nejstarší herbář) z nichž pramení zdejší medicína dodnes, se často zabývá léčivými účinky konopí.
Dále mají s mnohými formami konopí a výrobky z něho, zkušenosti takřka všechny velké národy naší historie. Od Indie, kde byl oblíbený hašiš (bhanga) ( avšak jen při náboženských událostech, kouření hašiše mimo rituální události se považuje za urážku bohů ), přes Babylonii až po Egypt.
Do Evropy se poprvé dostalo konopí nejspíš díky Skytům už 2800 let př. n. l.. Doložené důkazy o rozmachu této rostliny v evropských krajinách máme do 400 let př. n. l.. V Německu, Anglii a Norsku, stejně tak Římané a Řekové si začali vážit vlastností vláken získaných z konopí a to zejména díky zlepšení vlastností plachtoví a lan na svých lodích.
V 13. století zmiňují arabští spisovatelé společenské užívání Cannabis a svou nelibost k nemedicínskému užívání, které se snažili potlačit.
S rozmachem námořnictví a objevením amerického kontinentu, též konopí souvisí. První z osadníků nového světa začali více využívat jeho vlastností na výrobu textilií, především na oděvy a plachty. Odtud tedy i americký název „Hemp“.
Přes velký přínos této byliny si hledala cestu do Evropy velmi zdlouhavě a spíše nárazově, jako užitková a nikoli „omamná nebo léčivá rostlina“ V 19. století byla hlavně ve formě hašiše oblíbená v některých evropských metropolích mezi smetánkou a bohémy, nejvíce v Paříži. S příchodem nových léků, jako aspirin se v 19. století pomalu odklánělo od používání konopí coby medikamentu.
Paradoxně se mezi oběma světovými válkami, ve kterých splňovalo svojí úlohu především díky svým technologickým vlastnostem, začala rozvíjet státem posvěcená démonizace konopí a jeho uživatelů. Na počátku 20. století se v USA většina uživatelů marihuany řadila mezi barevné obyvatele a právě tento rasistický podtext byl hlavní pákou protimarihuanové propagandy.
Hearstovy noviny šířily „pravdivé“ články o marihuanovém šílenství v nichž bylo užívání konopí spojené s vraždami, bláznovstvím a jistým přechodem na těžké drogy. Nejde si nevšimnout souvislosti s Hearstovými dřevařskými společnostmi v té době využívající inovativní výrobu papíru z dřevní celulózy, kterým byl nepříjemným konkurentem, též v té době vynalezený stroj na zpracování konopných vláken. Dále americké vlády od roku 1920 stále přitvrzovaly v hledání „nepřítele“, aby odůvodnily svou existenci a upevnily si moc. Marihuana se takovým nepřítelem stává celkem snadno a tak v roce 1937 poslanci, kteří o problematice nevěděli zhola nic schvalují marihuanový zákon. Začátkem 80. let se zdálo, že bude v USA marihuana dekriminalizována, ale prezidenta Nixna i s dalšími senátory přesvědčila propagandou ubitá část kongresu na čele se senátorem Jamesem Eastlandem o tom, že marihuana by v takovém případě měla za následek úpadek západní civilizace, protože by se z lidí staly poloviční zombie..
Duch těchto názorů, jakoby poletoval ve většině světa až do dnešních dnů, jen těžko vinit nějakou rostlinu z úpadku Západu a nemyslící masy, které se naneštěstí staly skutečným faktem.
Rizika
Konopí je zvláštním příkladem toho, že je u něj mnoho rizik a hrozeb vytvořených uměle (propagandou) přitom u jiných vládami „legalizovaných“ látek (rostlin) je tomu právě naopak a zamlčují se negativa. To přesto neznamená, že by konopí nemělo svá úskalí, jenže negativní účinky na fyzické i psychické zdraví člověka souvisí z velké části s užíváním formou „kouření“ ať už přes dýmku (šlukovka),nebo ručně ubalené cigarety (joint). Kouření zatěžuje dýchací cesty a plíce zejména proto že se nevyužívá filtrů. Nejběžnější způsob užívání marihuany je tak oblíbený nejspíš pro svojí jednoduchost a rychlý nástup účinku tzv.“high“ o němž se tvrdí, že má na svědomí sklony k psychické závislosti.
Podle mne by se mělo přihlédnout k tomu co je trendem v posledních letech a to je snaha nelegálních velkopěstitelů maximalizovat své zisky za každou cenu. To znamená že pro vypěstování
marihuany s co nejvyžším obsahem účinných látek (THC) se využívá všemožných hnojiv, které sice viditelně přispívají růstu rostliny, ale těžko budou stejně prospěšné pro člověka.
Stejně jako s každým zdrojem „jedů“ je třeba zacházet z pozice autority, tak u konopí platí podobné zákony. Z vlastní zkušenosti sleduji fakt, že nadužívání marihuany dělá z hloupých lidí ještě hloupější a ti uvažující vlastním vědomím tomu čelí, ale přesto zaznamenávají lehčí dopady.
Můžeme si dovolit tvrdit, že závislost na čemkoli není zdravá, už jen proto že svoboda je přímo úměrná ztrátě „závislostí“, což u jedů platí dvojnásob „Jinak přece manipulujeme, už sami sebe“.