
Dnes nás na každém kroku obklopuje prostředí plné zdraví škodlivých látek. Mojí snahou však bude v tomto a následujících článcích, na téma „V sevření jedů“ odhalovat méně známá fakta o zdrojích jedů, které jsou v přírodě přirozené. Právě tato fakta bývají často přehlížena a přes pokroky naší civilizace není kladený velký důraz na výzkum těchto látek, jejichž zdrojem bývají nejčastěji rostliny.
„Kokain není návykový, drahoušku, musím to vědět, beru ho už roky“.
Tallulah Bankheadová – Kokain životopis
Účinky
Kokain jako většina drog fyzicky stimuluje specifické receptory v mozku (nervová zakončení, díky nimž se vnímají změny v těle), které zpětně vytvářejí pocity euforie, vůči níž si uživatelé rychle vyvinou toleranci. Kýžený účinek pak mohou přinést jen vyšší dávky a častější užívání. Tajemství účinků mnohých látek měnících vnímání a tzv. mechanismu slasti vězí v narušení uvolňování dopaminu v těle a jeho zpětného návratu do synapse. Stejně tak účinkuje i kokain a jeho deriváty, jenž jsou mezi drogami přeborníky v tom, jak si získat pozornost závislého. Pokroky ve výzkumu vzniku a průběhu závislosti na kokainu(i cracku) jsou srozumitelně odprezentovány v následujícím dokumentu (věnovanému laboratorním krysám – pozn. Autora).
Drogy a mozek (dokument):
Rizika
Rizika vyvstávající z výrobků rostliny Rudotřev koka se dají rozdělit na přímá a nepřímá. Na konci první části tohoto dílu „V sevření jedů“ jsem prezentoval ke shlédnutí dokument popisující okolnosti života Kokainového krále své doby Pabla Escobara, jehož vliv a dopad na životy ostatních lidí, se dá zařadit právě mezi nepřímá rizika.
Přímá
Síla obsažená v kokainu je jedním z nejzákeřnějších jedů původem z rostlin, který lidé znají. Dnes už je prokázáno, že osoba, která drogu užije opakovaně, má následně velmi malou šanci osvobodit se fyzicky a psychicky z jejího sevření.
Užívání kokainu může vést k smrti v důsledku selhání dýchacího systému, mrtvici, krvácení do mozku a v první hodině užití vzrůstá riziko infarktu až na dvacetinásobek. Děti matek závislých na kokainu přicházejí na svět již s vytvořenou závislostí. Mnoho z nich trpí vrozenými vadami spojenými s degenerativními poruchami plodu.
K roku 2012 bylo Agenturou EU pro drogy z Lisabonu (EMCDDA) provedeno několik průzkumů z kterých vyplynula následující zjištění týkající se kokainu v Evropě:
Celoživotní prevalence: asi 15,5 milionu (4,6 % dospělých Evropanů)
Užití v posledním roce: asi 4 miliony dospělých Evropanů (1,2 %) neboli každý čtvrtý člověk, který někdy v životě užil tuto drogu
Užití v posledním měsíci: asi 1,5 milionu (0,5 %)
Rozdíly mezi zeměmi v užití v posledním roce: celkový rozptyl 0,1 % až 2,7 %
V České republice z více než 1 000 respondentů internetového dotazníku, který v roce 2010 propagovaly sdělovací prostředky spojené s elektronickou taneční hudbou, 29 % uvedlo užití kokainu v posledních dvanácti měsících. Internetový průzkum provedený v roce 2011 uváděl, že 42% z více než 7 000 respondentů ve Spojeném království v posledním roce užilo kokain.
Přestože je od roku 2008 kokain celkově na ústupu je i nadále nejčastěji užívanou nelegální stimulační drogou v Evropě. Za pokles může dle všeho snižující se vnímání kokainu, jako luxusní drogy a orientace na nové látky. Zejména syntetické deriváty katinonu (mefedron a pentedron), jejichž znepokojivý nárůst injekčního užívání byl odpozorován v zemích střední Evropy.
Další z dokumentů dokreslujících účinky a dopady kokainu je přímo z prostředí a života britských uživatelů.
Nepřímá
Od doby své expanze je kokain a další jeho složky mnohamiliardovým černým kšeftem, který živí od těch nejchudších domorodců po nejvlivnější lidi planety. Právě proto je tak složité bojovat s drogovou sítí, jestliže jí drží při životě celé sociální spektrum obyvatelstva. Dobu své největší slávy a obrody zaznamenal obchod s kokainem koncem 60. let. Začal být doslova „ekonomickou krví“ mafie napříč Spojenými Státy, kterých vládní složky se v tu dobu zajímaly o úplně jiné „mocenské hrozby“. Dodnes se drží mezi stálicemi ve světě drog, protože s menším zájmem o něj a konkurencí jiných látek – klesá jeho cena a zvyšuje se jeho dostupnost.
Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC, 2012) odhadl, že celková výměra plochy, na níž se pěstují keře koky, v roce 2010 činila 149 000 hektarů, což je oproti odhadu 159 000 hektarů v roce 2009 pokles o 6 %.
Průměrná spotřebitelská cena kokainu se ve většině zemí poskytujících údaje za rok 2010 pohybovala mezi 49 a 74 EUR za gram. Nejnižší průměrnou cenu (45 EUR) uvedlo Nizozemsko a Polsko, zatímco nejvyšší (144 EUR) hlásilo Lucembursko.

Přínos
Všechny rostliny jsou ve své podstatě vlastně velmi nevinné bytosti. Obecně se však dá pozorovat, že ty z rostlin, které obsahují látky měnící běžné vnímání, čímž si nás získaly, se ze stejného důvodu staly proklínány a jsou tím dokonale démonizovány. Člověk jich zneužil, aby je pošpinil. To je naše dnešní běžné zacházení.
Bylo však vědecky dokázáno, že kokové listy mají vyšší výživnou hodnotu než většina zeleniny. V některých oblastech pěstování, např. v Bolívii, se koka legálně prodává porcovaná ve varných sáčcích. Tento čaj je mírným stimulujícím prostředkem bez vedlejších nebo intoxikačních účinků kokainu, zmenšuje bolesti hlavy i žaludku a zvyšuje fyzické i duševní síly člověka. Také v tradiční medicíně je koka velmi ceněna. Potíráním spánků rozdrcenými listy se odstraňují bolesti hlavy, rozemleté spolu s dalšími komponenty se používají na zábaly u těhotných žen, s medem slouží k uklidnění žaludku apod. Také některé formy cukrovky se zde léčí kokou. V posledním období se objevuje řada dalších výrobků, např. zubní pasty, krémy a nápoje, které obsahují výtažky z listů koky. Všechny uvedené skutečnosti ukazují, že dochází ke změně názorů na využití listů koky.
Související odkazy(aktuální zajímavosti):
http://www.novarepublika.cz/2015/01/devky-koks-vyzdvihly-britanii-pred.html