Změny na lihovarnickém trhu a jejich dopad na ekonomiku

V září roku 2012 se v ČR rozjela tzv. metanolová aféra. Na otravu metanolem v krátké době zemřelo 48 lidí a více než 90 dalších lidí bylo hospitalizováno. Mnozí si ponesou následky po celý život, mnozí například navždy oslepli. Nejvíce zasažený byl Moravskoslezský kraj, kde zemřelo 23 lidí, a Olomoucký kraj, kde zemřelo 8 lidí. Metanolová kauza je tak druhou nejzávažnější katastrofou v dějinách samostatné ČR.

Více lidských obětí si vyžádaly jen ničivé povodně v roce 1997, kdy zemřelo 50 lidí. Oběti však nebyly jen v ČR. V Polsku následkem českého alkoholu zemřeli tři lidé. Takže má kauza i mezinárodní přesah. Policie během několika týdnů vystopovala zdroj metanolu u jedné opavské firmy a obvinila obchodníky prodávající smrtící látku. Celkem bylo obviněno přes 70 lidí, většina z nich za ohrožování zdraví závadnými potravinami. První reakcí vlády na metanolovou kauzu bylo, že zakázala stánkový prodej alkoholických nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 30 %. O dva dny později byl zakázán veškerý prodej tvrdého alkoholu. Policie tehdy odhadla, že je na trhu kolem 15 tisíc litrů závadného alkoholu. Státní správa ihned zintenzívněla kontroly. Jednalo se zejména o Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, hygienickou službu, Českou obchodní inspekci a Celní správu České republiky.

Brzo jsme se dočkali i reakce ze zahraničí: Polsko, Rusko a Slovensko zakázaly dovoz českého alkoholu. ČR se tehdy začala bát, že zákaz uplatní celá EU, což by představovalo problém s následným odblokováním trhu, a tak předešla komplikacím a vývoz alkoholu zakázala sama. Kauza je závažná nejen počtem mrtvých, ale i otrlostí pachatelů. Ti totiž prodávali smrtelný alkohol dál i poté, co už věděli, že jejich alkohol zabíjí. Přitom se odhaduje, že 2000 litrů závadného alkoholu nebylo dosud nalezeno a stále může zabíjet. V reakci na aféru přijal v roce 2013 parlament zákon o povinném značení lihu. Zákon snižuje objem nejvyššího spotřebitelského balení, zavádí kauce nutné pro registraci obchodníků a výrobců lihovin. Krom toho byl novelizován i živnostenský zákon, který zavádí koncese pro prodej lihu a lihovin.

Nově zavedená opatření

Maximální spotřebitelské balení bylo omezeno na 1 litr. Výjimkou jsou dárková balení, která mohou mít až tři litry ve skle. Původně mohlo mít balení až 6 litrů. Smyslem tohoto opatření je, že vede k lepší kontrole zejména při spojení s nařízením, že může být od jednoho výrobku otevřeno jen jedno balení. Nelze tak prodávaný alkohol krýt dokladem k jinému balení. Od 1. 12. 2013 byla zavedena denní oznamovací povinnost, která GŘC a MF umožnuje mít přehled o prodeji lihovin v ČR. Známe tak cestu alkoholu od výrobce přes distributory až ke konečnému prodejci.

Nově se zavádí kauce. Produkce do 25 tisíc lahví (kolků) ročně přináší kauci 500 000 Kč, produkce nad 25 tisíc lahví (kolků) 5 milionů Kč. Smyslem kauce je, že snižuje riziko daňových nedoplatků. Podobně to funguje i v jiných oblastech. Kauce u prodeje pohonných hmot jsou např. považovány za jedno z nejúspěšnějších opatření v boji proti daňovým únikům. Lihovarnické kauce nyní dopadají na 200 výrobců lihovin a 377 dovozců a distributorů.

Dalším regulatorním opatřením je zavedení koncesí. Živnostenské úřady udělily 87 tisíc koncesí na prodej alkoholu. Z toho zhruba 35 tisíc dostaly restaurace a bary. Zbytek tvoří obchody a stánky. Dříve mohl bez jakékoli evidence prodávat alkohol téměř každý z dvou milionů držitelů volné živnosti. Nyní je tak snazší prodej alkoholu kontrolovat. Budou-li podnikatelé prodávat lihoviny bez koncese, bude se jednat o neoprávněné podnikání, které lze postihnout pokutou.

Novinkou je i kamerový systém. Ten má zamezit nelegální výrobě na legálních stáčecích či kolkovacích linkách. Nelegálně lze vyrábět jen mimo sledované prostory. Kolkování bez legální linky bude komplikované nebo příliš drahé. Odrazuje proto od nelegálních praktik. Krom toho byly zavedeny i individuální kódy kolků. Neexistují tak dvě láhve se stejným kolkem. To zvýší dohledatelnost, což zase omezí padělání kolků. Navíc byly zavedeny častější kontroly.

Smyslem všech těchto opatření je omezit nelegální trh s alkoholem, na kterém mohou vznikat životu nebezpečné látky.
Logickou kritikou těchto opatření je, že brání vstupu do odvětví a jsou dusící pro malé výrobce. To je samozřejmě pravda. Nic to ale nemění na jejich smyslu a přínosu pro spotřebitele, kterého chrání. Podobná bezpečnostní opatření známe i z jiných odvětví, kde ve jménu bezpečnosti spotřebitele byl rovněž zkomplikován vstup do odvětví. Jedná se třeba o bankovnictví či pojišťovnictví. I zde byla z pochopitelných důvodů nadřazena bezpečnost nad plně konkurenční trh s velkým množstvím subjektů.

Obecně celý důvod metanolové kauzy vidím ve vysokém zdanění. Kdyby nebyly daně tak vysoké, nebyl by také tak velký motiv vstupovat na černý trh. Máme-li ale už jednou vysoké zdanění, je třeba vyšší regulace. O tom, že je zdanění neefektivně vysoké, svědčí přiložený graf. V roce 2010 došlo ke zvýšení spotřební daně u lihu. Člověk by čekal, že inkaso této daně proto vzroste. Není tomu tak. Stále jsme pod úrovní roku 2009. Buď lidé přestali pít, což se nezdá moc pravděpodobné, nebo je větší černý trh.

Návrhy na nové změny

Někomu se zdá kauce na kolky moc přísná. Pojďme provést pár jednoduchých výpočtů. Dnes máme stanovenu kauci 500 000 Kč na 25 000 kolků. Pokud budou kolky použity na litrové láhve o 40% obsahu lihu, získá stát z těchto lahví spotřební daň ve výši 2 850 000 Kč. Kauce tedy kryje daň z 17,5 %. Pokud bychom však vycházeli z toho, že budou kolky použity na půllitrové láhve, byl by výnos z daně poloviční a kauce by už činila 35 %.

Někdo navrhuje, že bychom mohli vztahovat kauci 500 000 Kč nikoli na 25 000 kolků, ale na 25 000 litrů čistého alkoholu. To by se ovšem situace diametrálně změnila. Zde by byl výnos daně 7 125 000 Kč, a kauce by tak kryla jen 7 %. Kauce by tím pádem neměla už takový smysl, jaký byl původní záměr. Riziko daňového úniku by s navrhovanou změnou stouplo.

Trh lihovin a výběr daní

Nás nyní zajímá, jak se trh lihovin projevuje ve veřejných financích. Začneme tím, že si určíme rozsah celého trhu. Celý trh se skládá z legálního a nelegálního trhu. Určit legální trh je přitom celkem snadné. Víme, že podle celní správy byla v roce 2013 vyměřena daň z lihu ve výši 6 589 508 156 Kč. To při zdanění 285 Kč za litr znamená 23 121 081 litrů lihu. Jenomže tvrdý alkohol běžně neobsahuje 100 % lihu, ale podstatně méně. Při předpokladu, že se obsah lihu pohybuje kolem 33,3 %, jsme u 69 363 243 litrů tvrdého alkoholu, což znamená přibližně 138,73 milionu lahví. To je na první pohled ohromný trh.

Skutečný trh s alkoholem je ale v realitě ještě mnohem větší. Nikdo neví, jak velký je nelegální trh, ale je obrovský. V červenci 2014 popsal Radek Březina považovaný za šéfa lihové mafie před soudem své podvody s lihem. Zatímco někteří účastníci soudu odhadovali výrobu na 23 milionů litrů nelegálního lihu, Radek Březina to odhaduje na nižší číslo. Řada lidí v oboru odhaduje nelegální trh na 10 milionů litrů alkoholu. To se zdá vzhledem k výpovědi soudu jako realistický odhad.
Nyní je třeba rozdělit si finální cenu alkoholu. Zhruba 15 % tvoří náklady a zisk výrobce. Asi 10,5 % tvoří zisk prodejce. 57 % tvoří spotřební daň. Zbytek je DPH. Při nelegální výrobě plynou státu jen daně z legálního prodeje. Přijde však o všechny ostatní platby.

Kolik peněz tedy státu uteklo? Za litr alkoholu se státu odvede na spotřební dani 285 Kč. To je při deseti milionech litrů 2,85 mld. Kč.
Dále je zde daň z příjmů právnických osob. Marže se pochopitelně u různých výrobců i jednotlivých výrobků liší, ale odhadujeme, že v průměru budeme u 10 Kč na půllitrové lahvi. Při 10 000 000 litrech a při 19% dani z příjmů právnických osob to máme pro stát 38 milionů Kč.

Vypočítat ušlou DPH je trochu komplikovanější. Zde bychom potřebovali znát vážený průměr cen alkoholu, kde váhou by byla spotřeba v ekonomice. Taková data nemáme, ale lze předpokládat, že se budeme pohybovat někde kolem 150 Kč za půl litru. Jakási průměrná půllitrová láhev s sebou přináší DPH ve výši 25,83Kč. To znamená příjem pro stát 108,5 miliony Kč.
Stát tak na daních přišel nelegální výrobou zhruba o 2,996 mld. Kč.

Trh práce a daně

Státu však neutíkají jen daně spojené s výrobkem, ale i daně z práce. Unie dovozců a výrobců lihovin uvádí, že zaměstnává 1 306 lidí. Tito lidé vyrobí 23 milionů lihu. Jenomže kdybychom všechen nelegální líh vyráběli legálně, pak bychom najednou potřebovali více legálních linek a zaměstnanců. Najednou by bylo třeba vyrobit zhruba o 43 % více. Určitě by zde byly nějaké úspory z rozsahu, a tak bychom potřebovali nižší růst počtu zaměstnanců. Za realistické považuji růst o 25 %. To by jen za Unii dovozců a výrobců lihu představovalo nárůst zaměstnanců o 327.

Průměrná mzda v ekonomice v prvním kvartále 2014 činila 24 806 Kč. Stát by tak na nových zaměstnancích v odvětví získal jen na sociálním a zdravotním pojištění každý rok 33,095 mil. Kč. Každý zaměstnanec také platí daně z příjmu. To by znamenalo pro stát příjem dalších 18,26 mil. Kč.

Stát tak celkem přišel ze zdanění práce o 51,355 mil. Kč. Celkové daňové ztráty tak dosahují už 3,047 mld. Kč. HDP v běžných cenách přitom činí 3 884 mld. Kč, což znamená, že únik daně představuje 0,08 % HDP. Bohužel vždy existuje paralelní nelegální trh. Odhadujeme, že v minulosti to bylo zhruba 50 %. Dnes to bude určitě méně, nejspíš někde kolem 10 %. Obávám se proto, že i při sebelepších opatřeních bude stát přicházet o část daně, a bude to nejspíš někde mezi 0,01 až 0,02 % HDP.

Závěr

Největší kauzou posledních let potravinářského průmyslu byla tzv. metanolové kauza. Zemřelo při ní 48 lidí. To představuje nejvíce mrtvých od povodní v roce 1997. Kvůli závažnosti případu se není čemu divit, že vláda zavedla řadu zásadních opatření, aby zabránila pančování alkoholu.

Mezi tato opatření patří kauce na kolky, kde má každá kolek individuální kód, což zvyšuje dohledatelnost lahve. Dalším opatřením je, že smí být otevřena jen jedna láhev svého druhu, aby nešlo krýt veškerý prodej dokladem na jinou láhev. Navíc došlo k zavedení koncesí na prodej alkoholu. Díky tomu dramaticky ubylo míst, kde mají kontroloři kontrolovat prodej. Krom toho museli výrobci zavést do výroby kamerový systém. Ten zamezí nelegální výrobě na legálních linkách. Tato opatření se zdají být velmi účinná. Ihned vzrostlo inkaso spotřební daně z lihu.

Z čistě ekonomického pohledu není ovšem správným řešením represe, ale nižší daně. Podle mě stojí za metanolovou kauzou vysoké zdanění lihu. Když už ale jednou máme vysoké zdanění, je také třeba mít přísnou kontrolu nad trhem, protože jinak jde o životy. Podobně jako v jiných odvětvích, kde záleží na bezpečí spotřebitelů, platíme za regulaci daň ve vyšší ceně a nižší konkurenci. Tato cena však stojí za to.

Nelegální trh jsme odhadli na téměř polovinu legálního trhu. To znamená, že stát přišel jen na spotřební dani o 2,85 mld. Kč. Přišel ale také o inkaso daně z příjmu právnických osob a DPH. Navíc kdyby lidé vyrábějící nelegální alkohol byli normálně zaměstnaní, odváděli by také sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Celkem tak stát přišel o 3,045 mld. Kč. To odpovídá zhruba 0,08 % HDP. O tuto částku lze díky novým opatřením navýšit příjmy státu. Stát na přísné regulaci vydělává.

Prevzaté z blog.nextfinance.cz

PREDPLATNÉ ZEM&VEK 2022

 

Náš časopis sa chce vymaniť z bežných stereotypov nielen svojím obsahom a spracovaním, ale aj tým, že nebude publikovať inzerciu a reklamy. K predplatnému síce neponúkame zľavy v hypermarketoch a kozmetických štúdiách, ale našim najúprimnejším poďakovaním za Vašu priazeň je rozšírenie Vášho časopisu. Ostávame aj naďalej bez akejkoľvek reklamy a preto sa nemusíme spovedať žiadnym sponzorom, inzerentom ani politickým stranám. Práve toto je jediným a skutočným kritériom nezávislosti, vďaka ktorej môžeme slúžiť iba Vám, čitateľom. Aj z tohoto dôvodu sme výlučne závislí iba na predaji a predplatnom. Srdečne ďakujeme za Vašu podporu.

 

OBJEDNAŤ PREDPLATNÉ

ZDIEĽAJTE ČLÁNOK

Leave a Reply