Kdo tu šíří fake news?

Tagged With: , , Add Comment

Tak jsme prý mediálně negramotní. Jsme prý snadnou obětí fake news. Říká se to. Lidé to říkají, protože to slyší od jiných lidí.

Nevědí sice, proč se to říká, ale slyší to na každém roku, píše se to na každém kandelábru a v každém plátku, které si říká zpravodajský. Lidé nepožadují žádné rozumné vysvětlení, neptají se, jak že se to přihodí, že jsme všichni vespolek ovláni fejk-njůůs. Lidé totiž většinou myslí celkem neradi. A kdyby se ptali, kdo, proč a jak na nás fake news chrlí, cílili by se jednak provinile, že odpověď nevymysleli sami, jednak trapně, protože se nehodí ptát se. Tož asi tak.

 
Článok pokračuje pod reklamou.


Fake news jsou vrcholně módní téma. Tenhle týdnem na mě mrkal ve zprávách titulek o tom, že žáci základních škol jsou mediálně negramotní a v testech kritického myšlení ve školách propadli. Zaujalo mě to. To téma slibovalo dost legrace. K článku byl připojen dokonce i ukázkový testík, na kterém si čtenáři mohli ověřit, jak by „v testu kritického myšlení dopadli oni“. Inu – moje tušení bylo správné. Byla to vážně legranda za všechny prachy.

Řeknu vám to takhle: Internetové stránky Ministerstva vnitra ČR definují dezinformace jako šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi, a to vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají. Tady prosím pozor: Klíčové je slovo úmyslné šíření dezinformací. Tedy musí zde být cíl či záměr někoho poškodit. Jenomže… právě tohle bývá až příliš často kamenem úrazu, díky němuž se tvrzení, že něco je fake news, samo často fake news stává.

Dá se říct, že co položka v onom testu, to rozkydlá, vágně formulované zadání, a stejně tak rozkydlá otázka a odpověď. Nebylo položky, na kterou by se dalo bez výhrad odpovědět ANO / NE. Jednička nebo nula. Co kvízová otázka, to perla. A některé vydaly i za diamanty. Jeden příklad za všechny.

Zadání: „Přečtěte si následující výrok a rozhodněte, jestli je pravdivý, nebo ne.“

Výrok: Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš v roce 2014 prohlásil, že když lidé hlasovali v referendu o přistoupení ČR k EU, byla povinnost přijmout euro součástí otázky. ANO / NE.

A správná odpověď? Mno… záleží na tom. Tak zaprvé už samotné zadání je chybně formulované. Ptá se tazatel, zda Ivan Bartoš své tvrzení vypustil z úst? Matematická výroková by zadání pochopila přesně tak. A pak by odpověď zněla „ANO – tuto větu skutečně vyslovil“.

Jenomže jaké to překvapení, kvíz se ptá na něco jiného. Neptá se, zda Bartoš slova vyřknul; ptá se, zda mluvil pravdu. To máme první manipulaci.

A mluvil tedy pravdu? Přesné znění otázky v referendu bylo následující: „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“ Na hlasovacím lístku nebylo o euru ani slovo. Matematická výroková by tedy velela odpovědět „ANO – Bartošův výrok byl pravdivý“.

Jaké to však překvápko, když tvůrci testu chtějí slyšet odpověď přesně opačnou: „NE – Bartošův výrok pravdivý nebyl. Šlo o fake news.“ Tvůrci testu totiž – správně – tvrdí, že se vstupem do EU akceptovala Česká republika i budoucí přijetí eura. Jistěže. To mají recht. Jenomže kvíz se na to neptá. Ptá se, jak byla formulována otázka na hlasovacím lístku. Neptá se, co z otázky vyplývalo pro budoucí právní systém. Kdyby kvízová otázka byla položena jinak, kdyby například zněla: „Vyplývala z výsledku referenda o vstupu do EU automatická povinnost přijmout euro?“, pak by správná odpověď zněla „ANO – vyplývala“. Na to se však v testu žáčků nikdo neptal. Takže to máme manipulaci číslo dvě, sorry jako.

A teď si vzpomeňte na definici fake news: Jde o úmyslné šíření dezinformací za účelem zmanipulovat příjemce. Ať už je kvízová otázka míněná jakkoliv, a ať už by řekl Bartoš cokoliv – kdo si tu osobuje právo tvrdit, že nešlo o jeho názor či o omyl? Kdo má tu nebetyčnou drzost tvrdit, že šlo o „cílené ovlivňování příjemce“? Tvrdím, že tohle podsouvání domnělého záměru je manipulací číslo tři.

Pokud tedy testovaný žák myslel svou vlastní hlavou, měl dostatek informací a aplikoval na ně přísnou matematickou logiku – musel z testu vyjít jako idiot, který nerozezná fake news. Pokud žáček byl sice s logikou na štíru, nicméně jeho emoce vykazovaly lehkou přebujelost, za každým bukem hledal dezinformaci a věděl, že „správný“ názor je chtít přijetí eura, pak měl jistou šanci testem projít. Test, který měl údajně odhalovat naši neschopnost kritického myšlení, který měl odhalovat fake news, podle mého soudu sám na fake news aspiruje. Splňuje totiž všechny definiční znaky:

Zaprvé šíří nepravdy.

Zadruhé šíří je záměrně. Tedy alespoň doufám, že jde o záměrné šíření nepravd – druhá možnost totiž je, že samozvaným mravokárcem, který hučí do hlav našich dětí, je hlupák, který neumí pochopit jedinou vyřčenou větu. A nadvláda tupců je snad ještě horší než nadvláda inteligentních vyčuránků.

A zatřetí tipuju – i když neprůkazně – že nepravdy šíří se záměrem zmanipulovat děti. K takovému podezření mě vede prohlídka otázek a jejich „správných“ odpovědí. Progresívní liberalismus z toho čouhá až na půdu.

Žijeme prostě ve světě, kde lidé přebírají zprávy, které považují za pravdivé, ale někdy pravdivé nejsou. To ovšem neznamená, že někoho cíleně manipulují. Prostě jsme jen omylní lidé. Vzpomínáte si na případ, kdy Angela Merkelová šířila video, na němž bylo vidět, jak jsou pronásledováni imigranti v Německu? Později se ukázalo, že video bylo účelově nahrané a nezakládalo se na pravdě. Merkelová mu ale uvěřila a v dobré víře se na něj odkazovala. Sotva ji lze označit za manipulátorku v případě, kdy se sama stala obětí manipulace. A taky že za ni označena v médiích nebyla. Dokážete si ale představit opačný případ? Že by třeba nějaký politik z AfD nebo Okamurovec uvěřil videu, v němž imigranti pronásledují občany, a v dobré víře ho šířil? Taky by média pochopila, že se jen stal obětí omylu stejně jako Merkelová, a neoznačila by ho za manipulátora?

Stávající boj s fake news je tedy do velké míry bojem s politickými oponenty, nikoli bojem za pravdu. Neboli z velké části – byť samozřejmě ne vždy – jde o potírání plurality jako základu demokracie. Ještě jinak řečeno – údajný boj s fake news podle mě už sklouzl v ohrožení svobody.

Zdroj: https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=733795

Ak vás článok obohatil o ďalší uhol pohľadu, podporte ľubovoľnou čiastkou slobodu slova. Ďakujeme.

CHCEM PODPORIŤ

Vyhlásenie: Názory autora sa nemusia zhodovať s názormi vydavateľstva Sofian, s.r.o. Zodpovednosť za obsah tohto článku nesie výhradne jeho autor. Vydavateľstvo Sofian, s.r.o. nie je zodpovedné za akékoľvek prípadné nepresné či nesprávne informácie v tomto článku. Sofian, s.r.o. dáva súhlas na zdieľanie našich pôvodných článkov na ďalších nekomerčných internetových stránkach, ak nebude zmenený ich text a názov. Pri zdieľanom článku musí byť uverejnený zdroj a autor. Ak chcete články z nášho webu publikovať v tlači či inými formami, vrátane komerčných internetových stránok, kontaktujte redakciu na zemavek@zemavek.sk.

UPOZORNENIE
Vážení čitatelia – diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.

Zem a Vek
Zopár slov o autorovi...

Pridaj komentár

  & Časopis