Nedávno francúzsky prezident Emmanuel Macron prehlásil, že NATO je v štádiu mozgovej smrti. V tomto duchu sa téme Severoatlantickej aliancie venuje ekonómka Markéta Šichtařová.
Na začátku svého blogu na portálu iDnes autorka poznamenala, že Macronova slova měla na mnoho politiků vliv jako rudý hadr na býka.
Článok pokračuje pod reklamou.
„Prý jsou to slova ‚nebezpečná‘. Nu – možná i nebezpečná jsou. Ale jak se s Macronem obyčejně neshodnu ani na tom, jestli je právě listopad či prosinec, v tomhle případě má pravdu. Byť jeho pohnutky k takovým soudům nejspíš nejsou moc šlechetné,“ pokračovala svůj komentář blogerka.
Dále Šichtařová poznamenala, že francouzský lídr Macron si už delší dobu zkouší hrát na nového Napoleona.
„Teď, když se mu v rámci EU z cesty sami a dobrovolně odklízejí Britové, vidí své šance na získání politického, kulturního i ekonomického vlivu nad většinou kontinentu. K tomu se mu ovšem vůbec nehodí, aby Evropa byla začleněna do nějakých širších struktur. Rozbití NATO by mu náramně vyhovovalo,“ podotýká ekonomka.
Dále ve svém příspěvku Šichtařová přichází s hodnocením, které moc lichotivě pro alianci nezní.
„NATO už nefunguje. Aktuálně nás nikdo nechrání. Pravda je totiž taková, že NATO mělo smysl, když existovala Varšavská smlouva. Dvě světové zóny, dvě vojenská uskupení, jedna železná opona. Jedna se vymezovala proti druhé. Když se východní blok sesypal, padl NATU úhlavní nepřítel. A kde není společný nepřítel, tam není společné spojenectví,“ argumentuje svůj názor Šichtařová.
V této souvislosti připomíná chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který veřejně hodil některé členské země NATO přes palubu ještě předtím, než se postavil do čela velmoci.
„Při své kampani prohlásil, že bude-li on prezidentem, NATO nemusí automaticky přijít napadenému spojenci na pomoc. Na mysli měl zejména Pobaltí. Jenomže na bezpodmínečné pomoci celé aliance jejímu napadenému členovi NATO stojí. Pokud nejsilnější hráč NATO, tedy USA, veřejně řekne, že závazky plynoucí z členství v NATO nemíní dodržovat, existuje pak ještě nějaké NATO?“ píše autorka blogu.
Pak přišla řada na Turecko, které, jak uvádí Šichtařová, má ohromnou armádu, teoreticky je spojencem USA, ale jak ukázala situace v Sýrii a Iráku, Turci jsou pravděpodobně jako jediný člen NATO ochotni USA vzdorovat.
„Zároveň s tím jsou ale také ochotni třeba bránit sobě blízké Ujgury v Číně. Na planetě se najde jen málo zemí, které se dokáží Číně tak ostře postavit jako Turecko. Turecko se totiž jako velmoc skutečně cítí. A kdyby mělo ještě jaderné zbraně, muselo by být považováno za významného globálního hráče. A Turecko se aktuálně bratříčkuje víc s Ruskem než s EU nebo s USA,“ stojí v příspěvku ekonomky.
Zde Šichtařová upozorňuje na to, že pokud by měla Evropa dnes říct, koho by se měla bát nejvíc nebo proti komu by se měla vymezovat, pak by musela jmenovat především Turecko, arabskou část Blízkého východu, ze vzdálenějších zemí Čínu.
„Ne snad že by nás Turecko nebo země Blízkého východu napadly vojensky. Ale například jejich hranice jaksi prosakují… a do Evropy se hrnou lidé, kteří by se hrnout neměli,“ varuje blogerka.
Pak ale zdůrazňuje, že se vymezit proti těmhle horkým oblastem Evropa nějak netroufá nebo z ideologických důvodů nechce.
„A tak se raději bude dál crcat s udržováním dojmu, že NATO je životaschopné a že se v rámci NATO musíme vymezovat především proti Rusku,“ pokračuje Šichtařová.
V této souvislosti poznamenává, že vymezování se proti Rusku jako proti největšímu nepříteli je povedená Potěmkinova vesnice.
„Tedy ne že by Rusko bylo takový svatoušek – jenomže dneska už je příliš slabé na to, aby si z něj Západ mohl dělat nepřítele číslo jedna. Rusko má jen ropu, jejíž význam klesá, a armádu, která má tu největší slávu už za sebou,“ uvádí své argumenty ekonomka.
Na závěr svého materiálu se autorka věnuje státům, které v roce 2017 měly největší výdaje na obranu. Patřičné statistické ukazatele lze najít i v dokumentech, které zveřejnil nezávislý mezinárodní institut, jenž se věnuje mírovému výzkumu konfliktů, kontrole zbrojení a odzbrojení – Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI).
„V roce 2017 měly největší výdaje na obranu USA: 610 mld. USD. To je 35 % globálních výdajů na obranu. Druhé nejvyšší výdaje měla Čína, přesto s 228 mld. USD za USA výrazně zaostává. Pro mnohé bude překvapením, že globální trojkou je Saúdská Arábie. Tu v roce 2017 stála obrana 69 mld. USD. Rusko je až čtvrté s pouhými 66 mld. USD,“ odkazuje se na čísla Šichtařová a zároveň poukazuje, že Rusko má tak desetkrát nižší výdaje na obranu než USA!
Podle jejího názoru evropští politici i evropská veřejnost, zejména pak v České republice, jsou poněkud zastydlí v osmdesátých letech ve studené válce mezi USA a Ruskem, kdy stále řeší, kdo je a není ruský agent.
„Jenže Rusko je už jen stínem a parodií té původní velmoci,“ uvedla odbornice.
Dodala, že Evropa dosud nepochopila, že tato nová studená válka má už nové aktéry – USA a Čínu.
„České vnucování se Číně, cesty českých politiků do Číny a škemrání o čínské investice u nás tedy v tomto světle působí nejen mimořádně naivně, ale také nebezpečně,“ uzavírá Šichtařová.
Zdroj : sputniknews/ Markéta Šichtařová
Ak vás článok obohatil o ďalší uhol pohľadu, podporte ľubovoľnou čiastkou slobodu slova. Ďakujeme.
[plsc_button url=”http://bit.ly/podporit-zemavek” target=”_blank” color=”red” style=”flat” radius=”semiround” size=”lg”]CHCEM PODPORIŤ[/plsc_button]