Několik dní po návštěvě amerického ministra zahraničních věcí zavítal na Slovensko i šéf NATO Jens Stoltenberg. S prezidentem Kiskou hovořil především o výdajích na zbrojení. Kiska se zároveň podepsal pod prohlášení, v němž vítá zesílenou vojenskou přítomnost NATO v zemích střední a východní Evropy.
Prohlášení podepsali prezidenti zemí tzv. Bukurešťské devítky, což je neformální sdružení zahrnující země V4, Pobaltí a Rumunsko s Bulharskem. Bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský, který patří k nejvýraznějším kritikům NATO na Slovensku, upozorňuje, že Slovensko se v poslední době dostalo na mušku Spojených států.
Skupinka aktivistů se po celou dobu Stoltenbergovy návštěvy snažila v blízkosti jednání vyjádřit, že ani on ani NATO nejsou na Slovensku vítáni. Stoltenberga „v bezpečné vzdálenosti“ doprovázela dodávka s nápisem „Stoltenberg NATO, go home!“
Více zbrojení a více cizích vojáků
Kiska hovořil se Stoltenbergem hlavně o výdajích na zbrojení. Slovensko zahájilo v posledních letech masivní přezbrojování armády, které vyjde stát na několik miliard eur. Jen nákup amerických stíhaček bude stát přibližně dvě miliardy.
V době, kdy peníze viditelně chybí v jiných oblastech jako je doprava, zemědělství či věda a výzkum, část Slováků vnímá astronomické částky vynakládané na zbrojení mimořádně citlivě.
„Diskutovali jsme o potřebě vysvětlovat našim občanům, jak je důležité investovat do naší obrany. Zajistit ochranu občanů je hlavním úkolem státu,“ řekl prezident po setkání se šéfem NATO.
Se Stoltenbergem se setkal i Miroslav Lajčák. Během diskuze slovenský ministr rezolutně odmítl alternativu neutrálního Slovenska mimo NATO.
„Můžeme být silní jen tehdy, když budeme součástí širšího prostředí, které vychází ze zásad a hodnot. Neexistuje lepší alternativa pro tuto zemi, než být důvěryhodným a spolehlivým členem NATO a EU,“ řekl ministr zahraničních věcí.
Lajčák zároveň dodal, že SR splní svůj závazek investovat 2 % HDP na zbrojení v roce 2022. „Je to absolutně nevyhnutelné, protože potřebujeme moderní ozbrojené síly, které nebudou osamělé, ale budou součástí multilaterálního prostředí,“ dodal.
Setkání prezidentů Bukurešťské devítky se konalo u příležitosti 70. výročí vzniku NATO, 20. výročí vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO a také 15. výročí vstupu SR do NATO. Na závěr setkání prezidenti představili společnou jedenáctibodovou deklaraci, v níž se vyjadřují k úloze NATO, jeho významu, hrozbám či potřebě soudržnosti.
Signatáři setkání v Košicích však kromě toho vyjadřují podporu zvýšené vojenské přítomnosti NATO, především vojsk USA, v jejich zemích. Polský prezident Duda dokonce na tiskové konferenci vyzval ke zvýšení jejich počtu. Polsko označil za „uzel, z něhož se může šířit bezpečnost do dalších států“.
Expremiér Ján Čarnogurský, který v současnosti vede protestní hnutí proti NATO, o výročí Aliance říká, že pokud vůbec měla nějaké opodstatnění, bylo to v době existence Varšavské smlouvy: „V době, kdy zanikla Varšavská smlouva, NATO ztratilo své opodstatnění. Dnes neplní žádnou obrannou funkci ani vůči SR, ani vůči Evropě všeobecně. Největším bezpečnostním problémem jsou teroristé a vlna migrace, kterou mohou teroristé zneužít k průniku do Evropy. Ale v tom se NATO nechystá Evropě pomáhat.“
Čarnogurskému vadí i fakt, že NATO neustále tlačí Slovensko do konfrontace s Moskvou. „Slovensko je tradičně rusofilské. Podle posledních průzkumů je Slovensko nejvíce rusofilská země ve střední Evropě a žádné zatahování do nepřátelských akcí proti Rusku by nenašlo odezvu u veřejnosti,“ dodává expremiér.
Ján Čarnogurský, který už několik let stojí v čele protestního hnutí proti konfrontačním aktivitám NATO na Slovensku, tvrdí o setkání Kiska — Stoltenberg, že slovenská veřejnost stěží pochopí zvyšování výdajů na zbrojení, když si není jistá, jestli primárním cílem je zvýšení bezpečnosti Slovenska nebo nákup americké vojenské techniky.
„Druhá věc je to, že pod takovou záminkou se může skrývat příprava tajných vojenských základen USA na Slovensku. Investují do modernizace letiště na Slovensku, ale Není jasné, zda to primárně neslouží k urychlenému ‚shromažďování‘ amerických vojáků,“ dodává Čarnogurský.
Naráží tím na nejnovější informace, které unikly z jednání amerického ministra zahraničí Mikea Pompea s představiteli Slovenska. Americká strana už dříve deklarovala, že zafinancuje modernizaci vojenských letišť na Sliači a v Kuchyni. Pompeo však zdůraznil, že k modernizaci dojde pouze v případě, že Slovensko přistoupí na podepsání dohody o obranné spolupráci s USA. Co přesně bude součástí dohody, nevíme — Miroslav Lajčák však před několika dny znejistil veřejnost, když prohlásil, že jednání jsou citlivá, neboť Slovensko má své zájmy, které musí hájit.
Obavy slovenské veřejnosti se zvyšují i tím, že USA a následně Rusko odstoupily od Dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu. V praxi to může znamenat opětovné rozmístění bojových raket tohoto typu na území Evropy.
„Američané začínají v poslední době projevovat o Slovensko mimořádný zájem. Slovensko by se jim hodilo jako základna — ať už tradiční nebo v nějaké jiné formě. To by Slovensko nemělo dovolit. Neurčitá odpověď Lajčáka vyvolává podezření, že něco také hrozí,“ říká expremiér a dodává: „Už tři roky běží na Slovensku akce proti zřízení základny NATO nebo USA na území SR a tyto návštěvy potvrzují, že je třeba, abychom svůj nesouhlas dávali takovým způsobem najevo. Tuto otázku budeme sledovat a opakovaně se obracet na předsedu vlády, ministerstvo zahraničních věcí či ministerstvo obrany, jak je to s americkými investicemi nebo právní možností umístit americké vojáky na našem území.“