Všechny chlapy preventivně zavřít

Tagged With: , , , , Add Comment

Tento týden jsem se dočetla, že dle ochránkyně veřejných práv Anny Šabatové muži nejsou diskriminováni tím, že ve vlacích Českých drah jsou kupé jen pro ženy. Podle Šabatové cílem dámských kupé je zvýšit pocit bezpečí žen.

Tak to by mě opravdu zajímalo, když tohle není diskriminace mužů, co pak je. Mám intenzívní pocit, že svět se zbláznil už dočista. Hyperkorektnost se zvrhla v diskriminaci a nejvíce na ni doplácí slušný muž. Ten se v době hnutí #metoo ani nemá možnost bránit. Je odsouzen předem. Presumpce neviny byla zrušena. Je to přece muž – to stačí samo o sobě.

Ženy se údajně ve vlaku mužů bojí. Takže v metru, v letadle, na ulici, v kanceláři se jich nebojí? Kupé jen pro ženy přišlo ze zahraničí a prý mnoha ženám vyhovuje. Prý je pokrokové. Je pokrokové, asi jako je v řešení vztahů mezi pohlavími pokroková Saúdská Arábie. S dovolením – mně to nevyhovuje. Nemám zájem hřadovat. Jedinou útěchou mi je, že to zatím není povinné. Zatím.

Jenomže silně se bojím, že dobrovolnost ženského kupé je jen začátek. Jsou přeci země, kde je veškerá doprava a veškerý život oddělen pro ženy a muže. Začne to v kupé, bude následovat celý vůz jen pro jedno pohlaví ve strachu, že by muž mohl ženu ukousnout. Napřed dobrovolné. A pak povinné.

Být mužem, vrcholně by se mi to nelíbilo. Dámské kupé dělá z muže predátora, kterého se musí žena bát. Vychází z předpokladu, že muž je oplzlý, ožralý, smrdutý zjev, zatímco žena je svatá květinka. Neměly by ženy s takovým pocitem nebezpečí spíš než samostatné kupé vyhledat policii? Policii tu přeci máme od toho, aby nám pomáhala a chránila nás. Obtěžuje vás někdo? Volejte policii. Nekriminalizujte nevinné presumpcí viny.

Překvapivě čím dál tahle hyperkorektnost zajde, tím víc může dělat diskriminačních problémů. Živě si umím představit, jak v kupé průvodčí kontroluje Anně Šabatové doklady, aby se přesvědčil, zda je žena. Počkat – průvodčí? „Průvodčí“ je slovo podivně neurčitého rodu, takže nutno zdůraznit, že do dámského kupé by logicky měla smět jen žena-průvodčí. A co s neurčitými pohlavími? Určitě jste slyšeli o sportovkyních, u kterých zkoušky prokázaly, že nejsou ženy. Co s někým, kdo je middlesex? Smí sem? Nesmí? Koneckonců v některých zemích již máme legislativně podpořený vznik třetího pohlaví. Dávno v nich už neplatí, že se lidé dělí jen na muže a ženy. Existují dokonce „studie“, podle nichž je prý pohlaví několik desítek. Budou mít také svá kupé?

A zbyde ve vlaku vůbec nějaké místo pro pány, když devět vagónů bude rozděleno mezi ženy a osm dalších pohlaví? Nebylo by nejlepší, aby běhali za vlakem, protože se jich někdo může leknout?

Tohle je podle mého soudu diskriminace jak vyšitá. Nedávno vycházeli lidé do ulic, aby odvolali z funkcí politiky. To snad raději měli vyjít do ulic, aby požadovali návrat normálnosti a hájili práva mužů.

Občas se argumentuje tím, že „přeci“ jde „jen“ o šest míst v celém vlaku. Šest je jako nic. Ale i kdyby šlo jen o jedno jediné, diskriminační princip v tom je. Celá doba je diskriminační ve jménu údajného boje proti diskriminaci. Nedávno byl u finského pobřeží zakázán vstup mužům na jeden ostrov. Patří podnikatelce Kristině Rothové, která prohlásila, že ženy potřebují trávit čas s jinými ženami. No fajn – když jde o její soukromý majetek, nechť si s ním zachází, jak uzná za vhodné, má na to právo, je to podobné, jako založit si soukromý pánský klub. Pořád lepší než dámská kupé ve vlaku placeném z veřejných peněz. Pozoruhodné je na tom něco jiného. Totiž že po něčem takovém je vůbec poptávka. Uchytilo by se něco takového před čtyřiceti lety, stál by o to někdo? Co se to s ženami v poslední době přihodilo?

Skoro abych si dneska připadala divná, že nechci na dovolenou na dámský ostrov, nýbrž chci dovolenou s rodinou. S mužem a dětmi. Žena, která preferuje dovolenou s cizími ženami a nikoli se svou rodinou, i když má na výběr, je podle mě slepá vývojová větev, protože bez dětí na planetě vymřeme. A navrch i děti potřebují ne jen ženy, ale také muže. Otec, matka a děti tvoří rodinu. Vycepovaní a korektní muži takovým nápadům ovšem stále víc ustupují a přizpůsobují se. Už slyším ženy, jak by se durdily, kdyby ve vlaku bylo kupé jen pro muže: Ještě by si tam ta čuňata mohla vyprávět oplzlé vtipy o ženách, že.

Celá kampaň #metoo je popletená. Možná na počátku u některých žen byl rozumný úmysl, ale celé se to zvrhlo v pronásledování mužů. Pokud má někdo s muži problém, má ho řešit hned, ne po dvaceti letech. Ať už s policií, nebo svou vlastní rázností. A právě tahle kampaň utrhla ze řetězu podivnou vlnu nesoudnosti, který dnes staví pohlaví proti sobě a vymýšlí problémy, kde nejsou. Snad že nás dnes pálí dobré bydlo, vymýšlíme si pseudoproblémy, které jsou v rozporu s množením se a přežitím civilizace

Zdroj: https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=655411

 

Vyhlásenie: Názory autora sa nemusia zhodovať s názormi vydavateľstva Sofian, s.r.o. Zodpovednosť za obsah tohto článku nesie výhradne jeho autor. Vydavateľstvo Sofian, s.r.o. nie je zodpovedné za akékoľvek prípadné nepresné či nesprávne informácie v tomto článku. Sofian, s.r.o. dáva súhlas na zdieľanie našich pôvodných článkov na ďalších nekomerčných internetových stránkach, ak nebude zmenený ich text a názov. Pri zdieľanom článku musí byť uverejnený zdroj a autor. Ak chcete články z nášho webu publikovať v tlači či inými formami, vrátane komerčných internetových stránok, kontaktujte redakciu na zemavek@zemavek.sk.

UPOZORNENIE
Vážení čitatelia – diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.

Markéta Šichtařová
Zopár slov o autorovi...

Pridaj komentár

& Časopis