Varšavské povstání v reálných historických souvislostech

Tagged With: , , , , Add Comment

Zničení Varšavy v závěru II. Světové války jako důsledek povstání, které proběhlo od 1. srpna 1944 a skončilo kapitulací dnem 3. října je stále aktuální a to dokonce v dnešní době, která se vyznačuje rusofobní tendencí tvrzením, že povstání vykrvácelo, i když sovětské jednotky stály u Varšavy na druhé straně řeky Visly. Toto zjednodušené konstatování je třeba dát do souvislosti s konkrétní situací objasňující skutečné okolnosti, této tragické události.

Nelze pochybovat o tom, že povstání bylo ukázkou polského hrdinství zvláště mladých lidí. Na druhé straně jeho porážka byla výsledkem špatného vyhodnocení politické a geostrategické situace a jak později vedoucí činitel a symbol polské armády generál Anders uvedl.  Rozhodnutí o povstání bylo nešťastné a zločinné. Jeho vyvolání bylo iniciováno urychleně z politických důvodů vzhledem k postupující sovětské armádě polskou vládou v Londýně, která sice předpokládala vstup této armády do města, ale již osvobozeného a proto politická vyjednávací pozice by byla pro polskou vládu výhodnější.

Příprava a načasování zahájení povstání nebylo proto vůbec dohodnuto s postupující Rudou armádou. Ani vlastní příprava nebyla dostatečně koordinována. Dle polského historika prof. Ciechanowského ještě půldruhého týdne před vypuknutím povstání  Armie Krajowa o otevřeném boji proti Němcům neuvažovala. Iniciátorem nešťastného vývoje byl generál Leopold Okulicky, zvaný „Kobra“, který měl hlavní vazbu na autority v Londýně. Armie Krajowa připravovala celonárodní povstání pod heslem „Bouře“.

Povstání trvalo 63 dnů. Odhaduje se, že bylo zabito kolem 200 tisíc lidí, většinou civilistů a 700 tisíc jich uteklo z města ještě před jeho zničením.  Němci měli 1.570 zabitých a asi 9.000 zraněných. Velitel povstání byl generál Bór Komorowski a jeho zástupcem byl generál Tadeusz Pelczyňski.

Sovětské velení i přes známé pro ně nepříznivé politické pozadí celého povstání, nezůstalo nečinné, jak se dnes v publicistice účelově uvádí. Místo koordinaci bojů, byli sovětští parlamentáři zastřeleni. Tento akt není třeba komentovat, ale je možno je dokonce doložit informací z českých zdrojů.

Po roce 1989 zpracoval pan František Fajtl (stihací pilot – veterán) rukopisnou pozůstalost pana Richarda Zdráhaly. Vše vyšlo v knížce „Válčil jsem v poušti“ a v ni můžeme nahlédnout do válečných osudů jednoho z našich spoluobčanů, který bojoval se Svobodnými Francouzi v Africe a byl zajat po dobití Bi´r Hakimu v létě 1942 a který posléze skončil jako zajatec v pevnosti Colditz u Drážďan, kam obvykle byli umísťováni zajatci, kteří se pokoušeli opakovaně o útěk.

Richard Zdráhala si do svého deníku zapsal: „V září přijela do tábora skupina polských důstojníků, kteří byli zajati při potlačení varšavského povstání, v čele s velitelem povstání Bor- Komorowským. Byli špinaví, vyhublí a oblečeni v hadrech.
Snažili jsme se jim pomoci, jak jsme jen mohli. Mýdlem, prádlem, čajem a cigaretami. Chaloupka přinesl letecké kalhoty pro generála Bor-Komorowského. Když přišel do místnosti, nikoho tam nenašel. Když se vracel, potkal mě. Požádal mě, abych kalhoty generálovi předal, až se vrátí.
Šel jsem nejdříve do francouzského oddělení a potom zpět ke generálovi. Když jsem vstoupil do pokoje, byl tam sice polský generál, ale nějaký jiný.
Představil jsem se a sdělil účel návštěvy. Na to mi generál Šmirciewski, tak nějak podobně znělo jeho jméno, odsekl, ať si mu dám ty kalhoty sám. Bylo mi, jako by mě polil studenou vodou. Otočil jsem se a vyšel ven.
Na dvoře jsem potkal kapitána Adamowského, pobočníka generála Bor-Komorowkého. Stěžoval jsem si mu…
Vysvětlil mi, že generálové spolu nemluví. Němci je ubytovali dohromady, protože snad o tom nevěděli, anebo právě proto.
Generál Bor-Komorowskky odsoudil totiž generála Šmiersiewského za povstání k trestu smrti proto, že vyjednával přes jeho zákaz se sovětskými důstojníky o pomoci. Dále mi řekl, že generál Šmeierciewski obviňuje generála Bor-Komorowského, že dal zastřelit sovětské důstojníky, kteří přišli z protějšího břehu Visly, z předměstí Pragy dojednat pomoc varšavskému povstání.
To byl silný tabák i pro mě, neboť na světnici českých letců jsem se dozvěděl, že pozvali generála Bor-Komorowského na jídlo u stolu, což v táboře představovalo velkou poctu, i když nebylo mnoho k nabídnutí. Považoval jsem za svou povinnost informovat o všem české letce, aby věděli, na čem jsou. Dohodli se, že generála požádají, aby se k celé záležitosti vyjádřil. Když přišel generál Bor-Komorowski k obědu…
Jakmile oběd skončil, položil štábní kapitán Bušina generálovi několik otázek. Předně, co je pravdy na tom, že dal odsoudit k trestu smrti generála Smieciewského.
Generál Bor-Komorowski na to klidně odpověděl, že to pravda je, protože generál  Šmierciewski přes zákaz polské vlády z Londýna, vyjednával se sovětským velením. Ale obvinění, že dal rozkaz k zastřelení sovětských důstojníků, kategoricky odmítl. To prý provedla Armija Krajowa, On sám k tomu, nikdy žádný rozkaz nedal.“

Myslím, že není co dodávat. Tyto údaje by měly být ověřeny historiky. Bohužel se setkáváme s komentáři obviňujícími Rudou armádu či Sovětský svaz, že neposkytl Varšavě pomoc a naopak „přihlížel“ až vykrvácí. Tak to přebírá i česká publicistika. Argument, který v Polsku podněcuje k rusofobii, jak je vidět, mě jiný základ.

 

Vyhlásenie: Názory autora sa nemusia zhodovať s názormi vydavateľstva Sofian, s.r.o. Zodpovednosť za obsah tohto článku nesie výhradne jeho autor. Vydavateľstvo Sofian, s.r.o. nie je zodpovedné za akékoľvek prípadné nepresné či nesprávne informácie v tomto článku. Sofian, s.r.o. dáva súhlas na zdieľanie našich pôvodných článkov na ďalších nekomerčných internetových stránkach, ak nebude zmenený ich text a názov. Pri zdieľanom článku musí byť uverejnený zdroj a autor. Ak chcete články z nášho webu publikovať v tlači či inými formami, vrátane komerčných internetových stránok, kontaktujte redakciu na zemavek@zemavek.sk.

UPOZORNENIE
Vážení čitatelia – diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.

Miroslav Polreich

Pridaj komentár

  & Časopis